Cesta z ČR
Když ze někdy na podzim roku 2017 objevili akční letenky s FlyDubai do Bangkoku za cenu okolo 8000 Kč, nebylo moc o čem přemýšlet. Nakonec se v naší travel skupině dalo dohromady 7 lidí a objednali jsme kratší výlet na cca 12 dní v únoru 2018.
Původní plán byl půjčit na letišti dodávku a vyrazit z Bangkoku na po pobřeží na jih do Surat Thani a odtud trajektem na ostrovy Ko Samui, Ko Pha Ngan a případně Ko Tao. Pak ideálně přejet Thajský záliv trajektem někam k hranicím s Kambodžou a vrátit se do Bangkoku po pobřeží od východu. A nakonec před odletem si prohlídnout Bangkok – podle mé strategie místo příletu a odletu nechat až nakonec, ať tak slouží i jako časová rezerva.
První komplikace přišla už v Ruzyni na letišti, kdy jednoho z našich spolucestujících odmítli odbavit, protože neměl pasovou fotografii. Má ukrajinské občanství a podle nějakého systému leteckých společností ji údajně potřeboval po příletu do Bangkoku k vyřízení on arrival víza. Jediný automat na fotky na letišti nefungoval a úřednice byla neoblomná. Samozřejmě, byla to primárně jeho blbost, že si nezjistil své povinnosti, ale představa, že by z Bangkoku poslali zpět kvůli absenci pasové fotky mi stejně přijde hodně nepravděpodobná.
Kamarád si tedy kvůli úřednímu šimlu pořídil na další den last minute letenku s Emirates na další den, což mu z low cost výletu udělalo poněkud dražší dovolenou – ale měl složitě domluvené volno a na cestu se už dlouho těšil. Po příletu do Bangkoku samozřejmě nikdo žádnou fotku nechtěl a kdyby náhodou, poblíž celního stanoviště byl automat na fotky – zřejmě mnedlouho před naší cestou změnili požadavek papírové fotky na to, že si každého fotili webkamerou.
Pro nás to znamenalo změnu plánu. Nejdříve jsme si prohlědli Bangkok a když náš poslední spolucetsující přiletěl, vyzvedli jsme ho na letišti a vyrazili na jih do Surat Thani. Následně se ukázalo, že napřič Thajským zálivem trajekt pro auta nejezdí (ale všude se psalo o tom, že je v plánu) a tak jsme se i do Bangkoku vraceli prakticky stejnou cestou.
Cesta vypadala přibližně takto, až na to, že z Ko Samui na Ko Pha Ngan jsme jeli trajektem přímo, což Google z nějakého důvodu neumí najít:
Bangkok
Pokud hledáte co dělat v Bagkoku a okolí, ale i kdekoliv jinde v Thajsku, určitě koukněte co nabízí Klook. Takový jihoasijský slevomat, kde najdete řadu atrakcí, výletů a dalších aktivit levněji než na místě a navíc si často ušetříte i dost dlouhé fronty na vstupenky. Levnější Královksý palác v době psaní článku v nabídce není, ale dříve býval, takže klidně koukněte i po něm.
Do Bangkoku jsme dorazili asi ve 2 ráno. Kromě dvou letů jsme měli za sebou asi 12hod stopover v Dubaji, kdy jsme stihli vyhlídku z Burj Khalify a obří akvárium ve vedlejším obchodním centru. Vcelku vyřízení jsme vyzvedli dodávku v půjčovně a vyrazili směrem do centra hledat hotel, kde nás nechají do dalšího dne za cenu jedné noci už od rána. Cestou jsme dali něajkou místní pouliční kuchyni. Asi na třetí pokus jsme našli Samran Place, vcelku slušný hotel, za slušné peníze, kde nás po dohodě na recepci nechali udělat checkin kolem 7 ráno a u hotelu byl parking pro dodávku. Takže jsme si mohli dát sprchu, dvě hodinky spánku a vyrazit do města.
Po chvíli bloumání po městě jsme se nechali – přes mé varování, že jde o trik č. 1 podle všech průvodců – zlákat nahánečem tuktukářů. Že je to státem dotovaná turistická atrakce a že nás za pár bhátů (už nevím, tuším cca 50 za osobu) bude vozit 3 hodiny po městě po památkách.
Princip tohoto triku je, že Vás sveze ke 3 nebo 4 menším chrámům (jakých jsou po Bangkoku stovky), u kterých na Vás počká a mezitím Vás bere do spřátyelených obchodů s cetkami, obleky atd. Nakonec to za ty peníze tak špatný zážitek nebyl, navíc jsme byli unavení a nemuseli jsme chodit. řidič byl jen „mirně“ rozladěný, že jsme si nikde nic nekoupili. Vyřešilo to menší dýžko.
Když jsme se s ním rozloučili a snažili se jet nějak dál, pochopili jsme, že snad všechny tuktuky jedou tento byznys. Když jsme chtěli do konkrétního místa B, vždycky chtěli úplně nesmyslnou cenu. Taxíky podle taxametru jezdit také nechtěli. Nakonec jsme přišli na to, že nejlepší je používat Uber.
Ve snaze podívat se do Královského paláce jsme se trochu spletli a zamířili ke Královské rezidenci Chitralada Villa. Není tam nicmoc k vidění. Padajíc únavou jsme si řekli, že zkusíme vedlejší Dusit zoo a půjdeme na hotel. Zoo takový průměr, podle mě nestojí za to kvůli ní jezdit do této části města.
Druhý den v Bangkoku jsme se již pohybovali s dodávkou. Na toto město to není nejšťastnější způsob dopravy, všudypřítomné dopravní zácpy přesuny dost komplikují. Nicméně měli jsme sebou všechny věci s tím, že večer vyzvedneme opožděného kolegu na letišti a vyrazíme na jih.
Konečně jsme navštívili pravý Královský palác a několik významnějších chrámů, o kterých se tu nebudu rozepisovat, najdete je snadno třeba v Top10 na TripAdvisoru.
Královský palác nicméně rozhodně stojí za návětěvu. Vstupné pro cizince je sice poměrně vysoké (v době návštevy asi 500 THB), ale ten komplex je opravdu obrovský. Povinné jsou dlouhé kalhoty, za pár bhátů po chvilce smlouvání dají koupit u stánků kolem paláce lehké, vzduch propouštějící plátěné kalhoty, které navlečete i přes kraťasy. Podle mě lepší volba, než se během prohlídky potit ve vlastních džínách, navíc Vám zbyde celkem hezký suvenýr..
K večeru jsme toho měli dost, ale do příletu opožděnce zbývalo ještě pár hodin. Tak jsme cestou na letiště zajeli do Mall Bangkapi a v menším aquaparku na střeše dali menší relax před dlouhou cestou. Aquapark je poměrně malý, ale kupodivu tam skoro nikdo nebyl a měli jsme ho prakticky celý pro sebe. Tobogány vybíhající téměř mimo střechu výškové budovy byly i trochu adrenalinovým zážítkem.
Pak už jen vyzvednout opozdilce na letišti a výrážíme na jih směr Surat Thani a dále na trajektem na blízké ostrovy.