Orientace a navigace
Problematika, která souvisí s problematikou telekomunikací a internetu. Základ úspěšné orientace a navigace v Číně je některým způsobem obejít velký čínský firewall – viz článek linkovaný výše – a pak prostě normálně používat Google Mapy jak jste zvyklí.
Jedinou Čínskou alternativou fungující na čínském „internetu“ podobnou Google Mapám jsou prakticky Baidu Maps. Mají jeden pro mě do dnes nepochopitelný háček – existuje pouze verze v Čínštině. Když vezmu v úvahu že i dopravní značení je obvykle dvojjazyčné (Čínsky, Anglicky), Google Mapy běžně nefungují a s ohledem na mnoství cizinců pohybujících se v Číně, nedokážu pochopit, proč Baidu svou aplikaci nepřeloží.
Doprava
Čína je jedna z destinací, kde jsem si nikdy nepůjčoval auto.
Nikdy jsem to nijak extra nepotřeboval a není to úplně jednoduché. Je třeba zajít na úřad typu našeho dopravního inspektorátu a nechat si vystavit krátkodobý turistický řidičák. Mezinárodní ŘP Čína neuznává. Co jsem zběžně četl, součástí vyřízení řidičáku je zdravotní prohlídka a hromada úředničiny. Nicméně pokud to chcete podstoupit, „dopravní inspektoráty“ se prý dají najít i na velkých mezinárodních letištích.
I doprava ve městech je poměrně divoká. Nic co by se nedalo zvládnout, ale řidiči jsou podle mě daleko méně ohleduplní než třeba v Thajsku nebo Vietnamu. Nicméně nehodu člověk vidí zřídka.
Z výše uvedeného je asi jasné, že si většina návstěvníků při cestování vybere variantu hromadné dopravy a taxi, případně po městě postávajících řidičů bez licence, kteří se Vám začnou vnucovat sami jakmile Vás uvidí (V Shenzhenu jich výrazně méně než v Pekingu). Variantou jsou i v některých městech hodně rozšířená sdílená kola, nicméně pro cizince těžko dostupná(viz. níže) a v hustém městském provozu to chce trochu odvahy.
Vlaky
Železniční síť v Číně je hodně rozsáhla, moderní a funkční. Vlaky jezdí na čas, obvykle jsou poměrně čisté, rychlé a pohodlné. Čínské rychlovlaky dosahují mezi městy rychlosti až 350 km/h. Už samotná cesta je svým způsobem zážitek.
Jak už to v Číně bývá, háček bývá v adminitrativě. Nákup jízdenek není pro cizince úplně jednoduchý. Pokud není Vaší výchozí stanicí Hong Kong, na webu dopravce bez čínské platební karty jízdenku nezarezervujete.
Můžete se vypravit na nádraží a jízdenku se pokusit koupit osobně. Pokud nenarazíte na jazykovou bariéru (nebo ji s pomocí Google Translátoru překonáte), vystojíte si frontu a jízdenku nejspíše úspěšně koupíte.
Problém je, že Číňanů je opravdu hodně. A vlaky bývají často vyprodané, takže dost možná koupíte jízdenku na spoj až za několik hodin, nebo v horším případě i na další den.
Číňané jsou ale také podnikaví a tak vzniklo několik firem, které se živí tím, že za Vás jízdenku koupí a s menší přirážkou Vám ji přeprodají. Asi nejpropracovanější systém rezervace jízdenek v Číně a zároveň nejlepší ceny má Klook, alternativně můžete zkusit 12GoAsia
Taxi, DiDi a „řidiči z ulice“
Taxi
Taxi funnguje v Čínských městech podobně jako všude jinde. I se všemi nešvary, jako je častý požadavek na přemrštěnou cenu za cestu a odmítání jízdy podle taxametru. Tady je na Vás, zda na to taxikáři přistoupíte. Pokud spěcháte a taxíky jsou vytížené, občas nemáte moc na výběr. Tak jako jinde ve světě – snad kromě Prahy – platí, že s neférovými taxíky se obvykle nesetkáte na oficiálních stanovištích taxi. Pokud jedete podle taxametru, je taxi poměrně levná záležitost.
Taxikáři ve velkých městech jsou často „přistěhovalci“ z vesnic, kteří do města míří za penězi. Angličtinu od nich nečekejte, často ani moc neznají město, ve kterém jezdí.
Výše uvedené se zřejmě dost liší město od města. V Shenzhenu se častěji setkávám s taxikáři bez znalosti města, v Pekingu město obvykle docela znají, ale zase je zde dle mé zkušenosti daleko větší procento těch nepoctivých, kteří nechtějí jezdit za oficiální cenu.
Neznalost města i případnou nepoctivost (v případě jízdy podle taxametru) lze celkem efektivně omezit a zároveň si usnadnit komunikaci s řidičem. Máte-li funkční Google mapy(viz předchozí článek o internetu v Číně), můžete řidiči ukázat cílovou destinaci na mapě. Navigaci si pusťte na svém telefonu a přepněte hlas navigaci do Čínštiny (Nastavení -> Nastavení navigace -> Výběr hlasu, aplikace pozná, že jste v Číně a tak nabízí Čínštinu hned nahoře v navrhovaných hlasech). Pokud si řidič stále není jistý Vaším cílem, sedněte si dopředu vedle něj a držte telefon s hlasitou navigací, tak ať na něj vidí.
Popsaný postup Vám jednak pomůže dostat se do požadovaného cíle, pokud si ho nastavíte ve své navigaci správně a předejít tak případnému nedorozumnění s řidičem. Zároveň Vás ochrání proti tomu, aby jel řidič zbytečně dlouhou cestou v domnění, že město stejně neznáte.
Didi
Didi je služba podobná Uberu, Beltu, nebo v USA rozšířenému Lyftu. Stáhnete si aplikaci, v níž zadáte cíl, svou současnou polohu a objednáte si odvoz. Aplikace překvapivě přijímá většinu zahraničních platebních karet VISA a MasterCard, i když jsou po různých diskuzích zmínky o problémech s přijetím konkrétních karet. Wechat Pay ani Alipay se mi do doby psaní článku nepodařilo zprovoznit. Je k tomu třeba čínský bankovní účet. Na internetu je řada zaručených návoů, jak to obejít, ale žádný mi zatím nefungoval.
Řidič se Vám v naprosté většině případů snaží před vyzvednutím zavolat a potvrdit si místo vyzvednutí. S angličtinou nepočítejte. Dejte si před objednáním záležet, aby byla Vaše poloha zadána přesně, nejlépe u nějakého výraznějšího bodu (před hotelem, před konkrétní restaurací, která je na mapě,..). Hovor odmítněte a pomocí Google překladače a chatu v Didi aplikaci řidiči pošlete čínsky zprávu ve stylu „Stojím před hotelem XY, má poloha je zadána přesně. Čekám na Vás“.
Didi nabízí několik „cestovních tříd“. Cena samozřejmě roste s luxusem, nicméně až na objednání taxi Vám Didi vždy odhadne celkem přesně cenu předem.
Nejlěvnější „ExpressPoll“ je služba se spolujízdou. Řidič tak může přibrat dalšího pasažéra s relativně podobnou trasou, jako máte Vy. Relativně podobná trasa v podmínkách čínských měst může zmamenat nemalé zpoždění a cena není výrazně nižši než služba Express.
Express je základní služba s privátním řidičem, který Vás doveze přímo do požadované destinace. Podobná je o něco dražší služba Select, která pro Vás pošle zkušenějšího řidiče s dobrým hodnocením a obvykle trochu lepším autem.
Premier nabízí již zaručeně lepší auto. V rámci této třídy si navíc můžete ještě vybrat mezi Comfort, Business Van(6 míst) a Executive. V autech je obvykle k dispozici voda, nabíječka telefonů, deštník a ubrousky. Mezi Číňany poměrně oblíbené na delší cesty.
V některých městech (v době psaní Shenzhen, Gunagzhou, Peking, Shanghai) je k dispozici služba Luxe, v podstatě (skoro)limuzína s uniformovaným řidičem.
A nakonec je možné přes Didi objednat klasické taxi. V tomto případě nevidíte odhad ceny jízdy předem, nicméně řidič by měl jet za oficiální sazbu danou v konkrétním městě.
Privátní auto
Může být zajímavou alternativou. Auto s řidičem si můžete pronajmout na konkrétní cestu(třeba výlet z Pekingu na Čínskou zeď nebo do Disneylandu v Shanghaji), okružní jízdu po předem daných atrakcích, nebo třeba i na celý den s itinerářem dle Vašich představ. Řidič Vás vyzvedne na zadaném místě, odveze na dané místo a čeká na Vás. Ceny těchto služeb nejsou extrémně vysoké. Třeba celodenní nájem auta s řidičem v Shenzhenu vyjde na cca 80 EUR.
Počítejte s dopravní situací v Čínských městech. Často může být rychlejší pohybovat se metrem a dojíždět do destinace taxíky. Nicméně i to pohodlí, kdy sedíte v klimatizovaném autě má něco do sebe. Navíc nemusíte nutně řešit funkční Google Mapy a v podstatě se o nic starat.
Tyto služby je nejlepší objednat předem. Obvykle vybírám podle recenzí na Klooku. Službu Vám samozřejmě domluví třeba i na recepci v lepším hotelu, cena bude ale určitě vyšší a kvalita může být ruzná.
Řidiči z ulice
Číhají na spoustě míst, kde se vyskytují turisté a nebo byznysmeni na cestách – poblíž nádraží, hotelů, hraničních přechodů s Hong Kongem. Jde o řidiče bez licence s různými typy aut, výhodou je, že mají občas dodávky až pro 8 cestujících. A na rozdíl od většiny taxikářů a řidičů Didi umí často obstojně anglicky.
Obvykle se snaží udat své ceny za přemrštěnou cenu. Nicméně dá se s nimi smlouvat a domluvit i složitější služby – takto jsme si domluvili třeba půldenní výlet k Velké čínské zdi, řidič vše zařídil, tlumočil kde bylo třeba a počkal na nás. Je to trochu adrenalinovější, než si objednat výlet předem třeba přes Klook, ale při troše smlouvání se dá asi i něco málo ušetřit.
Porovnejte si sami nabídku řidiče s cenou, kterou Vám vyhodí Didi nebo si pomocí Google map a cen taxíků spočítejte příměřenou cenu. Při smlouvání klidně řidiči ukažte na displeji výpočet ceny od Didi a ukažte mu tak, že nejste ovce k oškubání 🙂
Metro a jiná hromadná doprava po městech
Metro je často nejrychlejší a velmi levná možnost přepravy po velkých čísnkých městech. Povrchové komunikace jsou často ucpané a ve špičkách ve městě spíše stojíte, než se pohybujete.
Pokud se tedy rychle potřebujete dostat do vzdálenější časti města, nejlepší volbou bývá taxi k nejbližší stanici metra, přesun metrem na nejbližší stanici k cíli a následně taxi do cíle. S trochou odvahy a bez větších zavazadel můžete místo taxíku použít sdílené kolo.
Ve městech, kde jsem byl, jsou stanice metra i další informační a navigační tabule i v angličtině, s orientací tak není větší problém, zejména pokud máte k ruce Google Mapy.
Jízdenku si kopíte v automatu ve vestibulu stanice, případně u servisního okénka od živé obsluhy. Automaty jdou narozdíl od obsluhy přepnout do angličtiny, proto jsou podle mě lepší volbou. U obsluhy se musíte obvykle přepnout do čínštiny Vy s pomocí překladače. Na druhou stranu, automat bere jen některé bankovky a nelíbí se mu velká část z nich(zmuchlané, poškozené). Takže pokud nemáte funknčí Wechat Pay ani správnou hotovost, cesta k okénku Vás nemine. Přinejmenším v Shenzhenu jde platit jízdné i přímo pomocí QR kódu z Wechat Pay přímo u turniketu.
Jízdenku kupujete do konkrétní stanice a při vstupu i výstupu z metra ji musíte prohnat turniketem, takže Vás to ven jinde nepustí.
U sevisního okénka si mužete také pořidit a dobít předplacenou jízdenku pro dané město. Je to pohodlnější a levnější, pokud plánujete metro používat vícekrát.
Při vstupu do metra Vás čeká bezpečnostní kontrola podobná té u dálkových vlaků, i když ne tak přísná.
Metro může být ve špičkách velice přeplněné – zejména mezi 6 a 10 hodinou a pak mezi 17 a 19 hodinou. Počítejte s určitou kulturní odlišností cestujících. Číňany jakožto cizí lidi naprosto nezajímáte. Nepočítejte s tím, že někdo bude s nástupem čekat, než si lidé z metra vystoupí. Zároveň ani moc nečekejte, že se Vám v plném vagónu bude někdo snažit udělat místo. Ve špičkach to chce trochu uhnout z evropské slušnosti a nebát se cestující trochu posunout vlastními silami 🙂
S povrchovou hromadnou dopravou, tedy především autobusy, nemám moc zkušeností. Jednou jsme jeli autobusem od pekingského Zakázaného města k metru. Jízdné se platilo normálně u řidiče a nezdálo se, že by autobus měl nějaké vyhrazené pruhy, které by ho zvýhodnili v zácpách oproti ostatní dopravě. Stejně jako metro jsou autobusy ve špičkách přeplněné, navíc často tvrdnou v zácpách. Alespoň je v nich většinou klimatizace. S ohledem na cenu považuji za lepší volbu taxi nebo Didi, kde si zácpu alespoň prosedíte.
Sdílená kola
V čínských městech je několik společností provozujících sítě sdílených kol. Nejznámější jsou Ofo se žlutými koly a Mobike s oranžovými koly. Kola se povalují ve velkých městech všude možně po chodnících.
Problém je, že u většiny půjčovacích sítí musíte platit nějakou místní metodou, která obvykle vyžaduje čínský bankovní účet. Dodnes se mi nepodařilo zprovoznit Alipay ani Wechat pay bez platné čínské občanky a bankovního účtu.
U Mobike je údajně možné platit VISA nebo MasterCard. Důležité je po instalaci zvolit při otázce, kde budete aplikaci používat i jiné destinace než Čínu, jinak Vám to zase nabídne jen Alipay a Wechat pay. Zatím nemám osobně vyzkoušeno.