Peking patří k čínským městům, které nabízí při přestupu tranzitní vízum zdarma. V případě Pekingu až na 144 hodin. Tyto podmínky platí, pokud příletíte ze zahraničí a bez dalšího mezipřístání odlétáte do zahraničí (jinam než odkud jste přiletěli).
Vízum nemusíte dostat, pokud máte na přestup méně než 24 hodin (podle diskuzí to ale nebývá problém). Pokud chcete mít větší jistotu, že tranzitní vízum dostanete i při kratším pobytu než 24 hodin, a letíte s AirChina, zkuste si zjistit, zda máte nárok na tranzitní hotel zdarma – u Air China téměř vždy při delším přestupu než pár hodin. Pro rezervaci hotelu ale musíte mít v systému aerolinky zadané číslo pasu. Většina prodejců letenek po Vás tento údaj ani nechce a tedy ho do systému nezadá. Řešením je tak buď objednat letenky přímo přes Air China, nebo přes prodejce s funkční podporou (držte se větších českých prodejců a vyhněte se pochybným GotoGate atd.), který Vám tam pak letenky zadá ručně na základě Vašeho požadavku. Objednávku hotelu zdarma pak provedete tady.
Pravidla jsou poměrně komplikovaná, dobře zpracovaný článek na toto téme najdete na Cestujlevně. Když splníte předpoklady pro vízum zdarma, vystojíte si dvě nebo tři fronty a tak za 2 hodiny jste venku z letiště.
Peking a okolí nabízí pár zajímavostí, ale ne zas tak moc – alespoň pro mě. Dát si tam delší stopover po cestě do cílové destinace je tedy podle mě ideální na prohlídku těch pár turistických atrakcí, které popíšu níže.
Peking jsem navštívil cestou do Hanoje i cestou zpátky do Evropy. Pokaždé jsme měli něco kolem 20 hodin na přestup a od Air China tranzitní hotel. Při první o pár hodin delší návstěvě jsme měli v plánu podívat se na Velkou Čínskou zeď a na zpáteční cestě bylo v plánu Zakázané město.
Velká Čínská zeď
Chtěli jsme si nejdříve nechat věci na hotelu a dát si sprchu. V ceně měl bý bezplatný transfer z letiště k hotelu. Po nalezení správné přepážky jsme ale na transfer čekali asi 2 a půl hodiny, přičemž na nás obsluha asi 3x zapomněla. Air China má něokolik tranzitních hotelů, všechny jsou pár km od lětiště. Doporučuji si vzít taxi a na jejich přepravu zdarma se vykašlat. Ušetříte tak spoustu času hledáním správného okénka a následným čekáním.
Před hotelem si nás našel řidič s dodávkou a po nějaké půl hodince smlouvání jsme se domluvili na přijatelné ceně(přesnou částku si nepamatuju, ale asi to nebylo levnější, než by byl výlet objednaný předem) za odvoz k Čínské zdi a zpátky do hotelu. Po cestě jsme se zastavili na oběd v příjemné rybí restauraci, kde bylo možné chytit si svého pstruha nebo kapra a nechat si ho připravit.
Cesta od hotelu trvala asi hodinu a půl na sever od Pekingu, s obědem dvě a půl hodiny. Vzdálenost cca 60km.
Na místě nám řidič zařídil lístky na lanovku a transfer jiným autem pár km k lanovce – za závoru už směla jen nějaká speciální místní auta. Ačkoliv jsme si byli prakticky jistí, že si chce na vstupenkách něco přirazit, trval na tom, že nám je u okénka neprodají přímo. Faktem je, že se s námi u okénka nikdo bavit nechtěl a podobně na tom byly i jiné skupiny turistů.
Nahoru na Čínskou zeď jde dojít i pěšky a pokud to chápu dobře, neplatíte pak ani žádné vstupné. Bude to ale trek na několik hodin.
Po přejezdu shuttlem k lanovce jsme vyjeli sedačkovou lanovkou – místy opravdu vysoko nad zemí – k samotné zdi. Pak už jen procházka cca kilometr každým směrem, pár fotek a zjištění, že dron DJI v Číně nevzlítne, pokud se neregistrujete pomocí čínského mobilního čísla.
Dolů pak vede plechová bobová dráha. Docela příjemné zpestření cesty dolů. Zároveň ale slušný kýč u tak významné památky – asi jako kdyby byla bobová dráha dolů z Karlštějnu. V Číně ale nic až tak neobvyklého. Dole už čekal řidič a odvezl nás zpět do hotelu.
Jěště jsme si taxíkem zajeli na Náměstí nebeského klidu, prošli si kupodivu poměrně prázdné náměstí od Brány Správného světla okolo Maova mauzolea na druhou stranu k Bráně Nebeského klidu. Za ní začíná Zakázané město, které bylo tentokrát z nějakého důvodu zavřené. Nakonec jsme dojeli metrem na nejbližší stanici od hotelu a taxíkem do hotelu. Sprcha, 2 hodinky spánku a hurá na letiště. Jak už to tak bývá, ještě jsme si cca hodinku počkali na shuttle, který byl domluvený předem na čas.
Co bych udělal jinak
Nečekal bych na tranfer z letiště k hotelu a vzal bych si taxi, nebo bych jel rovnou z letiště k Velké Činské zdi i za cenu tahání zavazadla – podle mě tam někde bude dole úschovna, ale nehledal jsem ji.
Kdybych se měl na Čínskou zeď vydat při přestupu znovu, asi bych si objednal předem soukromý transfer, ať už z letiště nebo z hotelu. Předem bych si také koupil lístek na lanovku k Velké zdi. Obojí bez problémů seženete na Klooku a bude to levnější než na místě.
Navíc se tak nemusíte nechat obrat od řidiče při nákupu lístků, zaplatíte pohodlně online kartou a minimalizujete tak potřebné množství hotovosti na Váš čínský výlet. Pokud máte tranzitní hotel a využijete – přes mé varování 🙂 – bezplatný tranzit z letiště a na letiště(nebo místo taxíku místní obdobu Uberu Didi – bere VISA/MC), , zvládnete si udělat celodenní výlet na Velkou Čínskou zeď i úplně bez hotovosti. V hotelu byla docela slušná a poměrně levná restaurace a obchůdek s nápoji a nějakými sušenkami a dalo se tam platit bez problémů VISA/MasterCard. Pro představu, pivo stálo v hotelu tuším asi 10CNY.
Zakázané město
Při zpáteční cestě z Hanoje jsme náš den v Pekingu využili k návštěvě Zakázaného města. Po předchozí zkušenosti jsme jeli rovnou z letiště Airport expressem na metro a metrem na Náměstí Nebeského klidu, s tím že si ho ještě jednou projdeme a pak do Zakázaného města. Náměstí jsme nakonec poměrně složitě obešli, protože bylo tentokrát zavřené. Po asi půl hodinové frontě u bezpečnostní kontroly jsme se dostali ke vstupu, zaplatili vstupné a prošli si ohromný palácový komplex, všude spousta podobných červenozlatých staveb 🙂
Když to vezmu od Náměstí Nebeského klidu, je procházka rovně bez odboček k severní bráně cca 2km. Vstupné je na Čínu poměrně drahé, asi 60CNY na osobu. Opet můžete koupit na Klooku, v tomto případě ušetříte opravdu pár korun. Ale vyhnete se jedné frontě. Počet návštěvníku je prý navíc omezen asi na 80tis. denně (zní to jako hodně, ale ne v Číně 🙂 ) a o víkendech může prý být reálně vyprodáno.
Když dojdete k sevrní bráně, máte na výběr buď jít celou cestu zpět na Tiananmen Square na metro a nebo zkusit další dvě čínské atrakce v jedné – přeplněný autobus a dopravní zácpu. K metru to bylo cca půl hodinky busem. My si navíc užili asi 2 hodinky v pekingském metru v odpolední špičce s asi 4 přetupy, což je také nezapomenutelný zážitek.