Ko Samui a Ko Pha Ngan jsou ostrovy v jižním Thajsku v Thajském zálivu, poblíž příbřežního města Surat Thani.
Naši cestu z Bangkoku na Ko Samui a možnou pohodlnější alternativu s levným přeletem do Surat Thani jsem popsal už v článku o cestě z Bangkoku na jih.
Doprava
Pokud nepřijedete na ostrovy už s půjčeným autem, mezinárodní půjčovný najdete i na ostrově. Většina půjčoven je ale na letišti, které je na druhé straně ostrova než přístaviště trajektů. Pokud tedy přijíždíte od Surat Thani trajektem, je lepší volba půjčit auto už tam – nehledě na výrazně větší výběr a nižší ceny než na ostrově. Navíc pokud se dále přesunete na Ko Pha Ngan, můžete pak jet trajektem rovnou na pevninu. Každopádně hledání levného pronájmu auta je tu podobné, jako ve většině lokalit – podrobně zde.
Hodně návštěvníků volí pro cestování po ostrovech půjčení skůtru. Je to levný způsob cestování navíc s adrenalinovým zážitkem v ceně. Doprava není na ostrovech tak „ostrá“ jako na pevnině, zejména na Ko Pha Nganu je poměrně málo aut, na Koh Samui je doprava přeci jen hustší. Dávejte hlavně pozor na „nečekané ukončení“ asfaltových povrchů a všudypřítomný písek na cestách – ten dost klouže. Skůtr půjčíte na každém rohu, běžná je cena okolo 150 Kč za den. Půjčovny ale „rýžují“ především na případných škrábancích, ať už smyšlených nebo skutečně Vámi způsobených. Doporučuji půjčit si skůtr nejlépe přimo v hotelu, kde bydlíte – v případě nespokojenosti máte „páku“ v podobě hodnocení na rezervačním protálu. A při půjčení motorku ze všech stran důkladně vyfoťte a natočte.
Na mě tehdy zkoušeli hodit ulomené zrcátko, které bylo ulomené už při výpůjčce. Po konfrontaci s fotkami vycouvali. Kamarád za skutečně jím poškrábaný plast, který nebránil dalšímu půjčování, platil v přepočtu asi 2500 Kč.
Místní drži při sobě. Známí, kteří byli na Ko Samui nezávisle na nás, nechtěli fiktivní škodu na skůtru zaplatit, ale neměli důkazy. Poté co pronajímateli utekli, je po pár hodinách dohonila policie a po dalších pár hodinách v holé neklimatizované cele už za své pasy a svobodu ochotně platili několikanásobek majitelem skůtru původně požadované částky.
Ko Samui
Po zakotvení na LIpa Noi Pier na Ko Samui jsme vyrazili k blízkému vodopádu Na Meuang 2. Po odbočení na polní cestu k vodopádu se vybírá poplatek za vjezd do rezervace. Hezké místo uprostřed džungle. Nikde jinde jsem neslyšel tak brutálně hlasité řvaní cikád, které se chvílemi slévalo do jednolitého vysokého tónu. V jezírku pod vodpádem se dá i vykoupat, přístup do vody ale není nicmoc. Můžete i vylézt po trochu terénější cestě nahoru, přičemž po cestě je ještě několik jezírek ke koupání s lepším přístupem do vody.
Poblíž vodopádu je menší tržiště a možnost projížďky na slonech, nebo jejich krmení. Po cestě k vodopádům budete míjet také hadí farmu, tu jsme vynechali.
Dále jsme popojeli k pobřeží na vyhlídku Grandfather and Grandmother rocks. Skály zde mají připomínat mužské a ženské genitálie, ale to chce opravdu hodně představivosti. Nicméně výhledy na moře, skály a pláže jsou tu impozantní.
Přesunuli jsme se na sever do hlavního města ostrova a ubytovali se v poměrně levném a čístém ubytování poblíž Chaveng Beach. Byl to hotýlek staršího domestifikovaného itala s restaurací a asi jediné místo v Asii, kde jsem si dal pizzu a byla fakt dobrá – asiaté mají jiné chutě a prostě dobrou pizzu neumí udělat, i v řetězcích ala Pizza Hut používají divné suroviny. Tento hotýlek i restauraci bych fakt rád doporučil, ale nemůžu ho najít na mapě ani nikde v mailech..tuším, že jsme ho vyjímečně nerezervovali, ale brali „z ulice“.
Večer jsme po krátké koupeli na pláži vzali zdejší obdobu autobusu (offroad s dřevěnými lavicemi na korbě) do centra, dali jsme pár drinků na beach party u ARKBaru a zkusili ještě pár podniků v centru města. Upřímně z hlediska nočního života mi zpětně příšel lepší ostrov Koh Phan Gan.
Ko Phan Gan
Phan Gan je menší ostrov sevěrně od Samui. Dostanete se na něj trajektem buď ze Samui, nebo přímo z pevniny z přístavu Don Sak poblíž města Surat Thani (podrobněji popsáno v článku o cestě z Bangkoku na jih).
Dorazíte nejspíše do přístavu Thong Sala Pier, Pokud dorazíte v odpoledních až večerních hodinách, určitě si zajděte na blízký Phantip Night Food Market na něco menšího k jídlu. Neskutečný výběr jídla od vepřového či kuřecího masa, přes mořské plody, sladké vafle až po smažené kobylky.
Pokud nejste autem, můžete si půjčit skůtr a vyrazit na obhlídku ostrova, případně se ubytovat do Vašeho hotelu. Spíše bych ale doporučoval využít taxi a skůtr si půjčit až ve Vašem ubytování, pokud to nabízí. Podle mě u hotelových půjčoven menší šance, že Vás budou chtít obrat za již existující poškození motorky. Tak či tak, jak už jsem psal výše, si stav motorky při půjčení dobře zdokumentujte.
Nabídka ubytování na ostrově je opravdu široká v různých cenových relacích. Stejně jako jinde v jižní Asii se vyplatí kromě Bookingu projet také nabídky na Agodě.
Noční život
Ko Phan Gan je známý tím, že dokáže nabídnout opravdu pestrý noční život. I když nepřijedete v době legendární Full Moon party, pokud máte rádi elektronickou hudbu a party, určitě si přijdete na své.
Ostrov je zároveň thajským centrem „lehkých drog“. Stejně jako jinde v Thajsku je zde i marihuana striktně ilegální a i držení malého množství může znamenat velký problém. Podle zprostředkovaných zkušeností od známých, kteří zde pobývaly delší dobu, je nicméně dostupnost trávy, lysohlávek a extáze poměrně rozšířená a policie na ostrově v tomto směru zřejmě dobře bonusovaná. Rozhodně nedoporučuji pokoušet štěstí, i sebemenší riziko pár let – nebo i jen dnů či týdnů – v thajském vězení za to podle mě nestojí. Zásadně se nedoporučuje ptát se místních.
Noční život na ostrově se soustředí především v městečku, kde vystoupíte z lodi (nenašel jsem název) a pak na jihovýchodě v Haad Rinu, kde se pořádají na pláži legendární Full Moon party, vzhledem k jejich popularitě rozšířené i o Half moon a Quarter moon party. Ale na pláži je tu menší party s elektronickou hudbou prakticky denně.
Východní pobřeží ostrova je skůtrem či osobním autem prakticky nedostupné. Nicméně i na blízkých plážích na sever od Haad Rinu je několik „secret barů“ uprostřed džungle, kde se party pravidelně protahují až do rána. Cesta sem vede buď lodí z pláže v Haad Rinu, nebo cestou džunglí offroadem, který jistě v Haad Rinu také domluvíte. My tyto párty vynechali, nicméně pro odpich podle více známých byl nejlepší Guy’s Bar na Haad Tien.
Denní život
Ať už autem nebo na skůtrech lze projet celé západní a severní pobřeží ostrova. Východní pobřeží severně od Haad Rinu je běžnými prostředky neprůjezdné, můžete však využít lodní dopravu či offroad taxi z Haad Rinu.
Nicméně pokud hledáte hezké pláže, i západ a sever má co nabídnout. Za sebe bych doporučil nevynechat Mae Haad Beach a zejména Bottle Beach. Bottle Beach byla téměř bez lidí. Nevýhodou byla příjezdová cesta, která je pro skůtry i bežná vozidla příliš strmá. Znamená to tedy buď pár km pěšky, nebo mít kliku a stopnout si offroad. Na cestu zpět do kopce už někoho na odvoz za měnší poplatek seženete.
Jinak samozřejmě zastavujte u každé pěkné plaže podle mapy a koukněte i na nějaký vodopád
Panburi Village na sevrovýchodě mě moc nezaujala, takové ospalé městečko a ani pláže nicmoc.
Na kopci po cestě z přístavu do Haad Rinu je několik hezkých restaurací s krádným výhledem na moře směrem na západ. Zejména západ slunce je odsud opravdu fotogenický. Např. tato, už nevím ve které jsme byli, ale Google Maps Vám jich najde okolo této více.